Celé září jsme ve družině prožili jako indiáni.
Začalo to akcí v DDM, který pro děti připravil indiánské odpoledne. Děti stavěly ohniště, poznávaly zvířata podle zvuků, lovily bizony a také musely najít zprávu a tu vyluštit.
I my vychovatelky jsme se aktivně zapojily a pomáhaly dětem
u různých stanovišť.
Pouze na indiánský tanec už nedošlo, protože jsme museli spěchat do školy.
Napadlo nás tedy, proč neudělat celý měsíc v tomto indiánském duchu. Dětem jsme při odpočinkové činnosti četly indiánské pohádky, kde se psalo o malém chlapci, který žil v indiánském kmeni. O přátelství, o tom, že se nesmí lhát
a že si musíme navzájem pomáhat.
Některá oddělení vyráběla indiánské čelenky a lapače snů, které se dětem moc povedly.
V našem, 2.oddělení, si každé dítě vymyslelo indiánské jméno. Dokonce i já jako vychovatelka jsem byla v měsíci září náčelník Vlčí mák, protože jsem měla ten den zrovna triko s vlčími máky. Dále si skupinky malých indiánů vymyslely název svého kmene a pokřiky.
V přírodě si děti hrály také na indiány, pokřikovaly na sebe „Pozor Apačové jdou“ a hra na honičku byla v tu chvíli ještě zábavnější.
A protože jsme si četli, jak takový indián vypadal, rozhodla jsem se udělat soutěž mezi kmeny. Každý kmen namaloval na veliký papír indiána, nebo indiánku. Dětem se to moc povedlo. Nikdo nepřišel zkrátka, každý dostal pexeso a sladkou odměnu. A my si těmito výtvory vyzdobili družinu. Také jsme se naučili pár indiánských slov a písničku o indiánovi.
Yo me ilamo Ivana Veselá (z indiánského překladu-jmenuji se)
ADIOS – NASHLEDANOU
