Historie školství na berounsku
Nejstarší zpráva o budově berounské městské školy pochází z počátku 16. století. Původní stará dřevěná budova stála u hřbitova poblíž fary. Její existenci dokládají účty za opravy v purkmistrových registrech z let 1561 – 1563.
V roce 1566 koupili městští radní pustou sladovnu v zadní části domu čp. 26 (Palacká ulice) a započali s výstavbou budovy školy. Stavba trvala jeden rok a byla hotova v roce 1567. Budova byla postavena z kamene a cihel a byla patrová. Tato školní budova se dvěma učebnami, čp. 25 sloužila ke svému účelu ještě v 19. století.
Obsazení školy bylo různé, někdy zde byl pouze jeden učitel, někdy měl k ruce několik pomocníků. Školu obvykle vedl absolvent pražské akademie. O úrovni školy a výuky se mnoho neví. Učitelé se na berounské škole rychle střídali, obvykle vydrželi jeden rok. Byli placeni z městské pokladny, jejich platy byly velmi nízké. Z dochovaných pramenů se dozvíme, že v letech 1560 – 1582 byli zapsáni na pražskou univerzitu 104 žáci z berounské školy, z toho 46 přímo z Berouna. Městská škola byla vyhrazena chlapcům, ale i měšťanské dcery se vzdělávaly, nejspíše na soukromé škole, o které se ovšem nic neví.
Školní budova byla po válce (třicetileté) velmi zchátralá, v roce 1725 došlo k opravě budovy. Až do roku 1773 existovala v Berouně městská škola o dvou třídách. Nebyla zde žádná vyšší škola. V roce 1775 vstoupil v platnost všeobecný školní řád, který zavedl třístupňovou soustavu základního školství a povinnou školní docházku pro děti od šesti do dvanácti let, ale povoloval i možnost domácí výuky s povinností nechat se dvakrát ročně přezkoušet ve škole. Požadavek pravidelné školní docházky nebylo možno zcela dodržet, přesto podle statistických údajů ke konci 18. století docházelo do škol v Berounském kraji asi 60 % chlapců.
V roce 1773 byla otevřena tzv. škola normální se dvěma třídami, kam přecházely děti ze školy triviální. V roce 1809 byly obě školy – triviální a normální – spojeny ve školu hlavní. Do roku 1848 byla hlavním vyučovacím jazykem němčina, v roce 1848 byla zavedena výuka v češtině. K vyučování žáků sloužila stará budova v blízkosti kostela sv. Jakuba. Od roku 1780 působila ve městě i učitelka, která vyučovala dívky ručním pracím. V roce 1844 byla však školní budova natolik zchátralá, že se celá škola přemístila do budovy piaristů.
V roce 1870 došlo ke školské reformě a podle nového školního zákona přešlo školství pod správu hořovické okresní rady. V Berouně byla zřízena místní školní rada, jíž předsedal berounský starosta. Bývalá hlavní škola byla přeměněna na školu obecnou s pěti třídami pro chlapce i dívky. Roku 1876 byla rozdělena na školu chlapeckou a dívčí. Chlapecká sídlila v budově radnice, dívčí zůstala v bývalé rezidenci piaristů. Budovy však nestačily pojmout vzrůstající počet dětí.
15. července 1883 došlo k slavnostnímu položení základního kamene a za rok byla nová budova školy na Plzeňském předměstí dokončena. Byly zde umístěny obě budovy školy obecné – chlapecká i dívčí – a v roce 1885 zde také začalo vyučování na obou školách měšťanských. Ani nová budova kapacitně nepostačovala, a tak byla zahájena přestavba původní školní budovy v areálu piaristů. S nárůstem počtu obyvatel města se zvyšoval počet dětí, v roce 1906 navštěvovalo berounské školy 1 497 dětí, z toho 740 chlapců a 757 dívek. Pro jejich výuku bylo k dispozici 20 tříd. Proto bylo obecním zastupitelstvem v březnu 1908 přistoupeno k výstavbě dalších dvou škol, a to na Závodí (Pražské předměstí) a na Příbramském předměstí (Zavadilka). Základní školní docházka byla v Berouně na delší dobu vyřešena, nevyřešenou však zůstávala otázka střední školy. Většina měst měla v té době střední školu, některá i několik škol.
Založení gymnázia
Rozhodnutí o založení střední školy typu reálného vyššího gymnázia padlo již v roce 1900, jeho realizace trvala celých 10 let. První školní rok byl na gymnáziu zahájen až v září 1910. První roky berounského gymnázia jsou pevně spjaty s osobou jeho ředitel Oktaviána Wagnera, který dosud působil jako ředitel lycea v Hradci Králové. Berounské gymnázium neslo od roku 1912 název Jubilejní městské reálné gymnázium císaře a krále Františka Josefa I. Zpočátku se učilo v budově chlapecké školy, počítalo se však s výstavbou nové budovy. Ve školním roce 1911/ 1912 zde byl založen skautský oddíl, jeden z prvních v Čechách.
Velké úsilí věnoval ředitel gymnázia vybudování nové školní budovy, do které se gymnázium přestěhovalo v roce 1914. Oktavián Wagner se dočkal i vzniku svobodného Československa, ale krátce po vzniku republiky v únoru 1919 zemřel. Na jeho počest bylo pojmenováno náměstí, kde budova gymnázia stála.
K 1. září 1919 se původní Jubilejní městské reálné gymnázium císaře a krále Františka Josefa I. změnilo ve Státní reálné gymnázium. Ve školním roce 1918/1919 mělo již přes 500 žáků. Od tohoto ruku se ke studentům připojily i studentky, které se do té doby učily doma a do školy docházely jenom na zkoušky.
Po druhé světové válce prošel systém školství sérií školských reforem, které nejvíce zasáhly základní školství. V roce 1948 v rámci 1. školské reformy vznikaly v republice pětitřídní národní školy, na které navázaly čtyřtřídní střední školy (6. – 9. ročník) náhradou za zrušené měšťanky. Reforma podle sovětského vzoru z roku 1953 sloučila národní a střední školu do osmileté střední školy a národní školu s gymnáziem do jedenáctileté střední školy. Až do roku 1961, kdy jedenáctiletky skončily, existoval v budově gymnázia a na Plzeňské třídě jak základní stupeň od první do osmé třídy, tak střední výběrová škola (bývalé gymnázium). Pozdější 3. základní devítiletá škola, jež se začátkem 60. let od gymnázia formálně oddělila, však již v sídle gymnázia zůstala.
Zpracováno podle knihy
BEROUN – historie/kultura/lidé, M. Fišerová a kol.:
ZŠ Beroun, Wagnerovo náměstí
Po roce 1989 se jednak rozšiřovala kapacita základní školy a také gymnázium se rozšířilo o 4 třídy. K historické budově gymnázia tedy byla přistavěna a v roce 1997 otevřena nová budova, kde se začali vyučovat žáci 1.-4. třídy 3. ZŠ. Ani to však pro obě školy nebylo dostačující, proto se v roce 2003 gymnázium přestěhovalo do nově zrekonstruované budovy v Talichově ulici.
V roce 2003 se také naše základní škola stala právním subjektem a od té doby má oficiální název
ZŠ Beroun, Wagnerovo náměstí, tedy „wagnerka“.
